Informační list IZ

INFORMAČNÍ LIST INVESTIČNÍHO ZPROSTŘEDKOVATELE Artfin s.r.o.

INFORMAČNÍ LIST INVESTIČNÍHO ZPROSTŘEDKOVATELE Artfin s.r.o.

Artfin s.r.o. jako investiční zprostředkovatel má podle příslušných právních předpisů, zejména podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu (dále jen „ZPKT“) a souvisejících prováděcích právních předpisů, rozsáhlou informační povinnost vůči všem svým zákazníkům a potenciálním zákazníkům (dále jen „zákazník“). Účelem tohoto informačního listu je proto poskytnout svým zákazníkům základní přehled všech informací v souladu s těmito právními požadavky. Nicméně je třeba upozornit zákazníky, že jim informace budou sdělovány také jinými prostředky (např. v rámci osobního jednání s poradcem).

Obsah

1.      Informace o zprostředkovateli 2

2.      Kontaktní údaje. 2

3.      Způsob komunikace mezi společností a zákazníkem (včetně zasílání a příjmu pokynů) 2

4.      Jednání jménem společnosti a zastoupení 2

5.      Investiční služby, které společnost poskytuje. 3

6.      Zákaz přijímat peněžní prostředky a investiční nástroje. 3

7.      Investiční nástroje, které společnost zprostředkuje. 3

8.      Subjekty, jimž jsou předávány pokyny. 3

9.      Obecné informace o charakteru investičního poradenství 4

10.     Informace o kategoriích zákazníků. 4

11.     Informace o dalším předmětu podnikání společnosti 7

12.     Informace o nezajištění návratnosti investice. 8

13.     Základní informace o Garančním fondu obchodníků s cennými papíry. 8

14.     Obecné informace o investičních nástrojích, které jsou předmětem investiční služby. 10

15.     Rizika spojená s investicemi do investičních nástrojů. 10

16.     Podrobnější informace k jednotlivým investičním nástrojům.. 12

A.      Cenné papíry kolektivního investování vydávané fondy kolektivního investování 12

B.      Cenné papíry kolektivního investování vydávané fondy kvalifikovaných investorů. 15

C.      Dluhopisy vydané Českou republikou. 18

D.      Dluhopisy, ke kterým byl vydán prospekt 19

E.      Hypoteční zástavní listy. 22

17.     Vysvětlení některých pojmů. 23

A.      Pákový efekt a jeho účinky. 23

B.      Volatilita. 24

C.      Margin a podobné závazky. 24

18.     Dlouhodobý investiční produkt (DIP) 25

19.     Investiční nástroje nabízené společností jsou určeny neprofesionálním zákazníkům.. 26

20.    Informace o nákladech a úplatách souvisejících s investiční službou. 26

21.     Informace o převodních místech. 27

22.    Informace o pobídkách (vč. jejich výše nebo výpočtu) 27

23.    Informace o způsobu přenosu pobídky na zákazníka. 29

24.    Popis postupů zavedených k omezení možnosti střetu zájmů. 29

25.    Začleňování rizik týkající se udržitelnosti do investičního poradenství 30

26.    Dohled. 31

27.    Informace o vyřizování reklamací a stížností a mimosoudní řešení sporů. 31

1.     Informace o zprostředkovateli

Společnost Artfin s.r.o., IČ: 02700948, se sídlem Vyšehradská 123, 250 69 Vodochody, spisová značka C 222786 vedená u Městského soudu v Praze (dále jen „společnost“) je v souladu s § 29 odst. 1 ZPKT zaregistrována jako investiční zprostředkovatel u České národní banky (dále jen „ČNB“) a má na základě povolení ČNB oprávnění poskytovat investiční služby.

2.    Kontaktní údaje

  • Telefonický kontakt:
  • E-mailový kontakt: artfin1@seznam.cz
  • Internetové stránky: www.artfin.cz
  • Korespondenční adresa: Vyšehradská 123, 250 69 Vodochody
  • Způsob komunikace mezi společností a zákazníkem (včetně zasílání a příjmu pokynů)
  • Obecné způsoby komunikace: Zákazníci mohou se společností komunikovat osobně, prostřednictvím poradce, telefonicky nebo emailem. Telefonické poskytování investičních služeb však není umožněno. Zákazník může použít telefonické komunikace pouze ke sjednání osobní schůzky. Pro příjem pokynů je vytvořen zvláštní formalizovaný způsob komunikace uvedený níže.
  •  Způsob komunikace pro zasílání a příjem pokynů: Společnost upozorňuje zákazníky, že pokyny od zákazníků bude přijímat výhradně písemnou formou. Pokyny zákazníků přitom musí být předány na osobním jednání zákazníka se zástupcem společnosti, společnost si vyhrazuje právo nepřijímat pokyny učiněné distanční formou. Výslovně upozorňujeme, že společnost nepřijímá žádné pokyny zadané telefonicky.
  • Jazyk komunikace: Komunikace se zákazníky společnosti probíhá v českém jazyce, v němž je rovněž předávána veškerá dokumentace a všechny informace.
  • Jednání jménem společnosti a zastoupení

Společnost jako investiční zprostředkovatel může být při jednání se zákazníkem nebo potenciálním zákazníkem v rámci poskytování investičních služeb zastoupena pouze svým pracovníkem nebo svým vázaným zástupcem.

Pracovníkem společnosti se rozumí statutární orgán společnosti, resp. jeho členové, nebo zaměstnanec společnosti.

Vázaným zástupcem se pro účely ZPKT podle ustanovení § 32a odst. 1 ZPKT rozumí ten, kdo je oprávněn na základě zápisu do seznamu podle § 32c odst. 4 ZPKT pro zastoupeného (a) zařídit, a popřípadě i uzavřít, obchody týkající se hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. a) nebo h) ZPKT, pokud je zastoupený k jejich poskytování oprávněn (pozn.: hlavní investiční služby, které je společnost oprávněna poskytovat, jsou specifikovány níže), (b) poskytovat investiční službu uvedenou v § 4 odst. 2 písm. e) ZPKT, nebo (c) propagovat investiční služby, které je zastoupený oprávněn poskytovat.

Společnost prohlašuje, že jako zastoupený může jednat i prostřednictvím vázaných zástupců, přičemž všichni tito vázaní zástupci jsou registrováni v České republice. Seznam podle § 32c odst. 4 ZPKT, tj. seznam vázaných zástupců, vede ČNB. Oprávněnost určité osoby jednat jako vázaný zástupce společnosti a rozsah jejího oprávnění je ověřitelný na stránkách ČNB www.cnb.cz (konkrétně zde: https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB07.INTRO_PAGE?p_lang=cz).

Zákazníci jsou informováni, že každý vázaný zástupce je mimo jiné povinen (i) při výkonu činností uvedených v § 32a odst. 1 ZPKT sdělit zákazníkům a potenciálním zákazníkům údaje o osobě zastoupeného, tj. společnosti a (ii) při výkonu činností uvedených v § 32a odst. 1 ZPKT sdělit zákazníkům a potenciálním zákazníkům informaci o činnostech uvedených v § 32a odst. 1 ZPKT, které je oprávněn vykonávat a ve vztahu ke kterým investičním nástrojům.

5.    Investiční služby, které společnost poskytuje

Společnost poskytuje tyto investiční služby:

  • hlavní investiční službu uvedenou v § 4 odst. 2 písm. a) ZPKT, tj. přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů;
  • hlavní investiční službu uvedenou v § 4 odst. 2 písm. e) ZPKT, tj. investiční poradenství týkající se investičních nástrojů.

6.    Zákaz přijímat peněžní prostředky a investiční nástroje

Společnost jako investiční zprostředkovatel nesmí podle ZPKT v souvislosti s poskytováním investičních služeb přijímat peněžní prostředky nebo investiční nástroje zákazníků. Tento zákaz se vztahuje i na všechny osoby, které mohou v zastoupení společnosti jednat.

7.     Investiční nástroje, které společnost zprostředkuje

Společnost jako investiční zprostředkovatel je oprávněna poskytovat hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. a) nebo e) ZPKT pouze ve vztahu k následujícím investičním nástrojům:

  1. cenným papírům kolektivního investování vydávaným fondy kolektivního investování nebo srovnatelnými zahraničními investičními fondy
  2. cenným papírům kolektivního investování vydávaným fondy kvalifikovaných investorů nebo srovnatelnými zahraničními investičními fondy
  3. dluhopisům vydaným Českou republikou
  4. hypotečním zástavním listům nebo
  5. dluhopisům, ke kterým byl vydán prospekt nebo srovnatelný dokument.

Co se rozumí těmito cennými papíry, stanoví blíže ZPKT.

8.    Subjekty, jimž jsou předávány pokyny

Společnost jako investiční zprostředkovatel může při poskytování hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. a) nebo e) ZPKT předávat pokyny pouze:

(i) obchodníkovi s cennými papíry, (ii) bance, (iii) investiční společnosti, (iv) obhospodařovateli fondu kolektivního investování nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu, který tento fond obhospodařuje na základě povolení ČNB, nebo (iv) samosprávnému fondu kolektivního investování (souhrnně „producenti“ nebo jednotlivě „producent“). Informace o tom, kterému z těchto subjektů bude v konkrétním případě předán pokyn, bude zákazníkovi poskytnuta způsobem a formou stanovenou právními přepisy před poskytnutím konkrétní investiční služby.

Společnost při poskytování hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. a) nebo e) ZPKT předává pokyny těmto subjektům:

  • AVANT investiční společnost, a.s., IČ: 27590241, Rohanské nábřeží 671/15, 186 00 Praha 8
  • Conseq Investment Management, a.s., IČ: 26442671, Rybná 682/14, 110 05 Praha 1
  • J&T BANKA, a.s., IČ: 47115378, Sokolovská 700/113a, 186 00 Praha 8

9.    Obecné informace o charakteru investičního poradenství

Společnost informuje zákazníky, že jí poskytované investiční poradenství není poskytováno jako nezávislé.

Při poskytování investičního poradenství platí zejména tato omezení:

Investiční poradenství bude poskytováno jako jednorázová rada a společnost nebude svou investiční radu revidovat či jinak vyhodnocovat v čase, nebude provádět pravidelné hodnocení vhodnosti investičních doporučení, zejména tedy nebude pravidelně provádět vyhodnocení podle § 15h odst. 2 ZPKT, nedohodne-li se se zákazníkem jinak. Investiční poradenství společností je omezeno i tím, že je založeno na omezené nabídce a analýze různých investičních nástrojů. Společnost může poskytovat investiční poradenství jen k zákonem stanoveným investičním nástrojům a dále společnost poskytuje poradenství jen k nástrojům nabízeným subjekty, kterým předává pokyny – nespolupracuje tedy se všemi subjekty na trhu. Tyto subjekty jsou přitom smluvními partnery společnosti, a společnost inkasuje od těchto smluvních partnerů plnění (pobídky). Z povahy věci tak má společnost – přirozeně v rámci povinnosti odborné péče investičního zprostředkovatele – obchodní zájem na tom, aby investiční nástroje těchto subjektů byly zákazníky pořizovány.

10.   Informace o kategoriích zákazníků

Společnost informuje zákazníky, že podle rozhodných právních předpisů je investiční zprostředkovatel povinen nové i stávající zákazníky informovat o jejich zařazení do kategorie neprofesionálních zákazníků, profesionálních zákazníků nebo způsobilých protistran. Investiční zprostředkovatel je dále povinen informovat zákazníky o tom, jaká práva má zákazník, pokud chce požadovat jinou kategorizaci, a o tom, jaká omezení úrovně ochrany zákazníka s jinou kategorizací souvisí. Investiční zprostředkovatel přitom může z vlastní iniciativy nebo na žádost dotčeného zákazníka jednat se zákazníkem následujícím způsobem:

  1. se zákazníkem, který by byl jinak klasifikován jako způsobilá protistrana v souladu s čl. 30 odst. 2 směrnice 2014/65/EU, jako s profesionálním nebo neprofesionálním zákazníkem;
  2. se zákazníkem, který je podle přílohy II oddílu I směrnice 2014/65/EU považován za profesionálního zákazníka, jako s neprofesionálním zákazníkem.

Podle ZPKT se profesionálním zákazníkem se rozumí tři skupiny subjektů:

SUBJEKTY VÝSLOVNĚ VYJMENOVANÉ

a) banka, b) spořitelní a úvěrní družstvo, c) obchodník s cennými papíry, d) pojišťovna, e) zajišťovna, f) investiční společnost, g) investiční fond, h) penzijní společnost, i) jiná osoba, která podniká na finančním trhu na základě oprávnění uděleného orgánem dohledu nad finančním trhem, s výjimkou: 1. vázaného zástupce podle ZPKT, 2. vázaného zástupce a zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr, 3. vázaného zástupce podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření a 4. vázaného zástupce a doplňkového pojišťovacího zprostředkovatele podle zákona upravujícího distribuci pojištění a zajištění, j) osoba, která jako svou rozhodující činnost provádí sekuritizaci, k) osoba, která obchoduje na vlastní účet s investičními nástroji za účelem snížení rizika (hedging) z obchodů s investičními nástroji uvedenými v § 3 odst. 1 písm. d) až k) ZPKT a tato činnost patří mezi její rozhodující činnosti, l) osoba, která obchoduje na vlastní účet s investičními nástroji uvedenými v § 3 odst. 1 písm. g) až i) ZPKT nebo komoditami a tato činnost patří mezi její rozhodující činnosti, m) právnická osoba, která je příslušná hospodařit s majetkem státu při zajišťování nákupu, prodeje nebo správy jeho pohledávek nebo jiných aktiv, anebo při restrukturalizaci obchodních společností nebo jiných právnických osob s majetkovou účastí státu, n) zahraniční osoba s obdobnou činností jako některá z osob uvedených v písmenech a) až m), o) stát nebo členský stát federace, p) ČNB, zahraniční centrální banka nebo Evropská centrální banka a q) Světová banka, Mezinárodní měnový fond, Evropská investiční banka nebo jiná mezinárodní finanční instituce.

SUBJEKTY SPLŇUJÍCÍ ZÁKONEM STANOVENÁ KRITÉRIA

  1. Právnická osoba založená za účelem podnikání, která podle poslední účetní závěrky splňuje alespoň 2 ze 3 kritérií, kterými jsou 1. aktiva celkem odpovídající částce alespoň 20 000 000 EUR, 2. roční úhrn čistého obratu odpovídající částce alespoň 40 000 000 EUR, 3. vlastní kapitál odpovídající částce alespoň 2 000 000 EUR,
  2. zahraniční osoba založená za účelem podnikání, která splňuje podmínky stanovené v písmenu a).

Subjekty výše specifikované se považují za zákazníka, který není profesionálním zákazníkem v rozsahu obchodů s investičním nástrojem nebo investičních služeb, na kterém se s investičním zprostředkovatelem dohodnou. V případě, že tato dohoda nebyla uzavřena v písemné formě, je obchodník s cennými papíry povinen tomuto zákazníkovi vydat na jeho žádost potvrzení o rozsahu obchodů s investičním nástrojem nebo investičních služeb, na kterém se tento zákazník a investiční zprostředkovatel dohodli.

PROFESIONÁLNÍ ZÁKAZNÍK NA ŽÁDOST

(1) Profesionálním zákazníkem se podle ZPKT rozumí také osoba, a) která investičního zprostředkovatele požádá, aby s ní zacházel jako s profesionálním zákazníkem, a ten se žádostí souhlasí a b) která splňuje alespoň 2 z těchto 3 kritérií:

  1. provedla za každé z posledních 4 po sobě jdoucích čtvrtletí v příslušné oblasti finančního trhu obchody s investičním nástrojem, jehož se žádost týká, ve významném objemu a v průměrném počtu alespoň 10 obchodů za čtvrtletí,
  2. objem jejího majetku tvořeného peněžními prostředky a investičními nástroji odpovídá částce alespoň 500 000 EUR,
  3. vykonávala po dobu nejméně jednoho roku nebo vykonává v souvislosti s výkonem svého zaměstnání, povolání nebo funkce činnost v oblasti finančního trhu, která vyžaduje znalost obchodů nebo služeb, jichž se žádost týká.

(2) Žádost podle odstavce 1 písm. a) musí mít písemnou formu a musí z ní být zřejmé, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby se týká. Přílohou žádosti musí být písemné prohlášení žadatele o tom, že si je vědom, že a) tato změna může znamenat ztrátu nároku na náhradu ze zahraničního garančního systému účelem obdobnému systému zabezpečovanému Garančním fondem obchodníků s cennými papíry, b) povinnosti stanovené v § 15 až § 15r ve vztahu k profesionálnímu zákazníkovi plní investiční zprostředkovatel v užším rozsahu než ve vztahu k zákazníkovi, který není profesionálním zákazníkem; na tyto skutečnosti investiční zprostředkovatel žadatele výslovně upozorní.

(3) Investiční zprostředkovatel může souhlas podle odstavce 1 písm. a) udělit, pokud se ujistí, že žadatel splňuje kritéria uvedená v odstavci 1 písm. b) a má ohledně obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo investiční služby, jichž se žádost týká, potřebné zkušenosti a odborné znalosti, je schopen činit vlastní investiční rozhodnutí a chápe související rizika.

(4) Profesionální zákazník uvedený v odstavci 1 se považuje za zákazníka, který není profesionálním zákazníkem, pokud o to investičního zprostředkovatele požádá. Ze žádosti musí být zřejmé, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby se taková žádost týká. Této žádosti investiční zprostředkovatel vyhoví.

(5) Investiční zprostředkovatel průběžně ověřuje a pravidelně hodnotí, zda profesionální zákazník podle odstavce 1 nepřestal splňovat podmínky uvedené v odstavci 3.

Dále ZPKT rozlišuje tzv. způsobilou protistranu. Stanoví přitom, že (1) investiční zprostředkovatel není povinen při poskytování hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. a) ZPKT  plnit ve vztahu k profesionálnímu zákazníkovi uvedenému v § 2a odst. 1 povinnosti stanovené v § 15 až 15r ZPKT. Za profesionálního zákazníka, ve vztahu ke kterému není investiční zprostředkovatel při poskytování hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. a) ZPKT povinen plnit povinnosti stanovené v § 15 až 15r ZPKT se považuje, pokud s tím výslovně souhlasí, i fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, ve vztahu ke které podle právního řádu tohoto členského státu není zahraniční osoba, která má povolení tohoto členského státu k poskytování investičních služeb, povinna bez její žádosti při poskytování hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. a) ZPKT plnit povinnosti obdobné povinnostem stanoveným v § 15 až 15r ZPKT. Ze souhlasu musí být zřejmé, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby se týká. (2) Investiční zprostředkovatel není povinen při poskytování hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. a) ZPKT plnit ve vztahu k profesionálnímu zákazníkovi uvedenému v § 2a odst. 2 a § 2b odst. 1 ZPKT povinnosti stanovené v § 15 až 15r ZPKT, pokud o to takový profesionální zákazník písemně požádá. Ze žádosti musí být zřejmé, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby se týká.

(3) Investiční zprostředkovatel je povinen při poskytování hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. a) ZPKT plnit povinnosti stanovené v § 15 až 15r ZPKT ve vztahu k profesionálnímu zákazníkovi, ve vztahu ke kterému je neplní ve smyslu odstavce 1 nebo 2, pokud o to tento zákazník investičního zprostředkovatele písemně požádá. Z takové žádosti musí být zřejmé, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby se týká.

(4) Investiční zprostředkovatel je při poskytování hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. a) ZPKT povinen jednat ve vztahu k profesionálnímu zákazníkovi, vůči kterému neplní povinnosti stanovené v § 15 až 15r ZPKT ve smyslu odstavce 1 nebo 2, kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a nesmí používat při komunikaci s ním nejasné, nepravdivé, zavádějící nebo klamavé informace.

Společnost tímto informuje své zákazníky, že každý její zákazník (stávající i nový zákazník) je a bude a priori zařazen do kategorie neprofesionálních zákazníků, a to z vlastní iniciativy společnosti, tedy i bez žádosti zákazníka. Do kategorie neprofesionálních zákazníků tak budou zařazeni jak neprofesionální zákazníci, tak způsobilé protistrany a profesionální zákazníci.

Pokud zákazník zařazený do skupiny neprofesionálních zákazníků bude splňovat požadavky právních předpisů pro zařazení do kategorie způsobilá protistrana nebo do kategorie profesionální zákazník, může o přeřazení požádat, a to na tiskopisu žádosti o přeřazení, který mu společnost vydá na požádání. Přeřazení je možné jen s předchozím souhlasem společnosti. Společnost upozorňuje zákazníky, že na souhlas společnosti s přeřazením nemají a nebudou mít zákazníci právní nárok a společnost si vyhrazuje právo žádosti nevyhovět a souhlas s přeřazením neudělit, a to i bez uvedení důvodů. To neplatí v případech, kdy právní předpis stanoví společnosti povinnost vyhovět žádosti zákazníka – v takovém případě zákazníci budou mít za splnění podmínek nárok na takové přeřazení a společnost jim vyhoví (týká se zejména případů, kdy společnost na žádost zákazníka přeřadí zákazníka např. do kategorie profesionálního zákazníka, a takto zařazený profesionální zákazník poté požádá o přeřazení zpět do kategorie nikoliv profesionálního zákazníka). Společnost informuje zákazníky, že zákazníka-žadatel, jehož žádosti o přeřazení nebude vyhověno, bude vždy umožněno ukončit vzájemný vztah se společností při poskytování investičních služeb ze strany společnosti.

Společnost upozorňuje zákazníky, že kategorie neprofesionálních zákazníků (nikoliv profesionálních zákazníků) poskytuje takto zařazeným zákazníkům právo na úplnou informovanost a v případech, budou splněny podmínky takové možnosti náhrady, i možnost náhrady ze systému Garančního fondu obchodníků s cennými papíry. V této souvislosti společnost zákazníky upozorňuje, že činnost investičních zprostředkovatelů nekryje žádný garanční fond. Neprofesionální zákazníci, kteří by žádali o přeřazení do kategorie profesionálních zákazníků, jsou informováni, že tato změna může znamenat ztrátu nároku na náhradu ze zahraničního garančního systému účelem obdobnému systému zabezpečovanému Garančním fondem obchodníků s cennými papíry a že určité ZPKT stanovené povinnosti ve vztahu k profesionálnímu zákazníkovi může investiční zprostředkovatel plnit v užším rozsahu než ve vztahu k zákazníkovi, který není profesionálním zákazníkem.

11.    Informace o dalším předmětu podnikání společnosti

Zákazníci jsou informováni, že předmětem podnikání a činnosti společnosti kromě činnosti investičního zprostředkovatele jsou dále činnosti uvedené ve výpisu z obchodního rejstříku společnosti, který je dostupný na internetových stránkách www.justice.cz (po zadání obchodní firmy nebo identifikačního čísla společnosti).

12.   Informace o nezajištění návratnosti investice

Společnost upozorňuje zákazníky, že hodnota a návratnost investice do investičních nástrojů není zaručena ani zajištěna. Případné ztráty zákazníka nese v plném rozsahu zákazník. Až na případy výslovně stanovené právními předpisy neexistuje žádný režim náhrad za selhání třetích osob, kterým zákazníci svěří v rámci investování svůj majetek. Případem režimu náhrad v České republice je Garanční fond obchodníků s cennými papíry, zřízený podle ZPKT (§ 128 a násl. ZPKT), náhrady jsou však omezené a vázány na splnění podmínek, přičemž náhrady se týkají právě jen majetku svěřeného zákazníkem obchodníkovi s cennými papíry s povolením v České republice, nikoliv investičnímu zprostředkovateli (který má však obecný zákaz přijímat v souvislosti s poskytováním investičních služeb peněžní prostředky nebo investiční nástroje zákazníků). Společnost výslovně a opětovně upozorňuje, že investiční riziko vždy nese zákazník sám a náhrady z Garančního fondu se poskytují pouze v případě „krachu“ obchodníka s cennými papíry. U investic do investičních fondů zároveň neexistuje žádný garanční fond ani jiný podobný systém ve smyslu pojištění hodnoty investovaného majetku klienta.

13.   Základní informace o Garančním fondu obchodníků s cennými papíry

Garanční fond je právnická osoba, která zabezpečuje záruční systém, ze kterého se vyplácejí náhrady zákazníkům obchodníka s cennými papíry, který není schopen plnit své dluhy vůči svým zákazníkům; to vše za podmínek stanovených právními předpisy (zejména pak ZPKT) a vnitřními předpisy Garančního fondu.

Základní informace o poskytování náhrady z Garančního fondu

Poskytování náhrady z Garančního fondu

§ 130

(1) ČNB bez zbytečného odkladu oznámí Garančnímu fondu, že a) obchodník s cennými papíry z důvodu své finanční situace není schopen plnit své dluhy spočívající ve vydání majetku zákazníkům a není pravděpodobné, že je splní do 1 roku, nebo b) soud vydal rozhodnutí o úpadku obchodníka s cennými papíry nebo vydal jiné rozhodnutí, které má za následek, že zákazníci obchodníka s cennými papíry se nemohou účinně domáhat vydání svého majetku vůči obchodníkovi s cennými papíry.

(2) Garanční fond v dohodě s ČNB neprodleně uveřejní vhodným způsobem oznámení, které obsahuje a) skutečnost, že obchodník s cennými papíry není schopen plnit své dluhy, b) místo, způsob a lhůtu pro přihlášení nároků na náhradu a zahájení výplaty náhrad z Garančního fondu, a c) případné další skutečnosti související s přihlášením nároků.

(3) Lhůta pro přihlášení nároků nesmí být kratší než 5 měsíců ode dne uveřejnění oznámení podle odstavce 2. Skutečnosti, že tato lhůta uplynula, se nelze dovolávat k odepření výplaty náhrady z Garančního fondu.

(4) Na náhradu z Garančního fondu nemá nárok:
a) Česká konsolidační agentura,
b) územní samosprávný celek,
c) osoba, která:
1) v průběhu 3 let předcházejících oznámení prováděla audit nebo se podílela na provádění auditu obchodníka s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, 2) byla členem vedoucího orgánu obchodníka s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, 3) byla osobou s kvalifikovanou účastí na obchodníkovi s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu,
4) byla osobou blízkou podle občanského zákoníku osobě podle bodů 1 až 3, 5) byla osobou, která patří do stejného podnikatelského seskupení jako obchodník s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, 6) prováděla audit nebo se podílela na provádění auditu osoby, která patří do stejného podnikatelského seskupení jako obchodník s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, 7) byla členem vedoucího orgánu osoby, která patří do stejného podnikatelského seskupení jako obchodník s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu,
d) osoba, ve které má nebo měl kdykoli během posledních 12 měsíců bezprostředně předcházejících dni, ve kterém bylo učiněno oznámení, obchodník s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, nebo osoba s kvalifikovanou účastí na tomto obchodníkovi s cennými papíry vyšší než 50 % podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech,
e) osoba, která v souvislosti s legalizací výnosů z trestné činnosti svěřila obchodníkovi s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, prostředky získané trestným činem,
f) osoba, která trestným činem způsobila neschopnost obchodníka s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, splnit své závazky vůči zákazníkům,
g) účastník sdružení podle § 829 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění zákona č. 509/1991 Sb., nebo společník společnosti podle § 2719 občanského zákoníku, o němž nebylo před vydáním rozhodnutí o úpadku obchodníka s cennými papíry nebo oznámením obchodníkovi s cennými papíry prokazatelným způsobem sděleno, že je účastníkem sdružení nebo společníkem společnosti.

(5) Garanční fond pozastaví výplatu náhrad: a) za majetek zákazníka, o kterém je z průběhu trestního řízení zřejmé, že může jít o majetek podle odstavce 4 písm. e), nebo b) osobě podezřelé ze spáchání trestného činu, který způsobil neschopnost obchodníka s cennými papíry splnit své závazky vůči zákazníkům, a to po dobu trestního řízení vedeného proti této osobě.

(6) Garanční fond pozastaví výplatu náhrad podle odstavce 5 bez zbytečného odkladu poté, kdy se o uvedených skutečnostech dozvěděl.

(7) Náhrada z Garančního fondu se poskytuje za majetek zákazníka, který mu nemohl být vydán z důvodů přímo souvisejících s finanční situací obchodníka s cennými papíry. Pro výpočet náhrady se ke dni, ke kterému Garanční fond obdržel oznámení ČNB podle odstavce 1, sečtou hodnoty všech složek majetku zákazníka, které nemohly být vydány z důvodů přímo souvisejících s finanční situací obchodníka s cennými papíry, a to včetně jeho spoluvlastnického podílu na majetku ve spoluvlastnictví s jinými zákazníky, s výjimkou hodnoty peněžních prostředků svěřených obchodníkovi s cennými papíry, který je bankou nebo pobočkou zahraniční banky, a vedených jím na účtech pojištěných podle zákona upravujícího činnost bank. Od výsledné částky se odečte hodnota závazků zákazníka vůči obchodníkovi s cennými papíry splatných ke dni, ke kterému Garanční fond obdržel oznámení ČNB.

(8) Pro výpočet náhrady podle odstavce 7 jsou určující reálné hodnoty investičních nástrojů platné ke dni, ke kterému Garanční fond obdrží oznámení ČNB. Při výpočtu náhrady může Garanční fond přihlédnout i ke smluvním ujednáním mezi obchodníkem s cennými papíry a zákazníkem, jsou-li obvyklá, zejména ke skutečně připsaným úrokům nebo jiným výnosům, na které vznikl zákazníkovi nárok ke dni, kdy Garanční fond obdržel oznámení ČNB.

(9) Náhrada se zákazníkovi poskytuje ve výši 90 % částky vypočtené podle odstavců 7 a 8, nejvýše se však vyplatí částka v korunách českých odpovídající 20 000 EUR pro jednoho zákazníka u jednoho obchodníka s cennými papíry.

(10) Náhrada z Garančního fondu musí být vyplacena do 3 měsíců ode dne ověření přihlášeného nároku a vypočtení výše náhrady. ČNB může ve výjimečných případech na žádost Garančního fondu prodloužit tuto lhůtu nejvýše o 3 měsíce.

(11) Obchodník s cennými papíry poskytne Garančnímu fondu na jeho žádost ve lhůtě stanovené Garančním fondem podklady potřebné pro výpočet náhrady podle odstavců 7 a 8. Je-li u obchodníka s cennými papíry zavedena dočasná správa nebo správa pro řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, má tuto povinnost osoba určená podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu. Je-li u obchodníka s cennými papíry zavedena nucená správa, má tuto povinnost nucený správce, je-li na majetek obchodníka s cennými papíry prohlášen konkurs, má tuto povinnost insolvenční správce tohoto obchodníka s cennými papíry. Tutéž povinnost má, pokud ji k tomu Garanční fond vyzve, i jiná osoba, pokud má tyto podklady u sebe.

(12) Podklady podle odstavce 11 obsahují za každého zákazníka zejména tyto údaje: a) měnu a částku peněžních prostředků a druh, počet a jednoznačnou identifikaci investičních nástrojů, které tvoří majetek zákazníka, a které nemohly být vydány postupem podle § 132, b) výši pohledávek zákazníka za obchodníkem s cennými papíry, vzniklých na základě smluvních ustanovení, zejména skutečně připsaných úroků nebo jiných výnosů, na které zákazníkovi vznikl nárok, c) výši započitatelných pohledávek obchodníka s cennými papíry vůči zákazníkovi.

Další podmínky a informace obsahuje zejména ZPKT. Některé provádějí informace jsou uvedeny také na internetových stránkách www.gfo.cz.

14.   Obecné informace o investičních nástrojích, které jsou předmětem investiční služby

ZPKT v § 3 definuje celou řadu investičních nástrojů. Pro společnost jako investičního zprostředkovatele však platí omezení dané § 29 odst. 3 ZPKT, podle kterého je investiční zprostředkovatel oprávněn poskytovat hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. a) nebo e) ZPKT pouze ve vztahu k níže specifikovaným investičním nástrojům:

  1. cenné papíry kolektivního investování vydávané fondy kolektivního investování nebo srovnatelnými zahraničními investičními fondy;
  2. cenné papíry kolektivního investování vydávané fondy kvalifikovaných investorů nebo srovnatelnými zahraničními investičními fondy;
  3.  dluhopisy vydané Českou republikou;
  4. hypoteční zástavní listy;
  5. dluhopisy, ke kterým byl vydán prospekt nebo srovnatelný dokument.

15.   Rizika spojená s investicemi do investičních nástrojů

OBECNÝ POPIS RIZIK:

Upozornění: S investicemi do investičních nástrojů je spojena řada rizik. Není jisté, zajištěné ani zaručené, že se hodnota investičních nástrojů v budoucnu zvýší a/nebo že bude dosaženo vytyčených investičních cílů; jistá, zajištěná ani zaručená není ani návratnost samotné investice a investor by si měl uvědomit, že ji z části či i zcela může ztratit. Hodnota investičních nástrojů a výnosy z nich plynoucí mohou v čase klesat a není vyloučeno, že investor nezíská zpět ani investovanou částku a investici může i v celém rozsahu ztratit. Historický růst hodnoty investičních nástrojů nebo historický výnos tak není jakoukoliv zárukou budoucího růstu hodnoty investičních nástrojů či jejich výnosů. Investici by tedy měli realizovat pouze ti investoři, kteří jsou schopni případnou ztrátu finančně unést.

V rámci hodnocení rizik vydala ČNB s desatero zásad, které by měl zohlednit každý, kdo zvažuje investici do podnikových dluhopisů (viz „Desatero pro drobné investory do podnikových dluhopisů“ dostupné na webu ČNB).  

PŘEHLED ZÁKLADNÍCH RIZIK:

Níže je uváděn přehled rizik, která jsou obvykle spojená s investicemi do investičních nástrojů. Přehled je uváděn jako demonstrativní a není úplný, zákazníci jsou upozorňováni, že jsou zde i další rizika. Míra rizik přitom může kolísat.

Tržní riziko představuje možný pokles celého trhu cenných papírů.

Úvěrové či kreditní riziko představuje možnost, že emitent či dlužník nesplní své závazky řádně a včas, a to kvůli své špatné finanční situaci

Likvidní riziko představuje riziko, že se finanční nástroj ukáže před svou splatností jako těžko prodejný či dokonce neprodejný.

Měnové riziko znamená, že hodnota investice bude ovlivňována změnami směnných sazeb/kurzu měn.

Riziko úrokových sazeb znamená, že hodnota investice bude ovlivněna pohybem tržních úrokových sazeb.

Inflační riziko je rizikem, že hodnota investice bude ovlivněna trvalým zvýšením všeobecné cenové hladiny.

Riziko závisející na faktorech prostředí představuje riziko, že hodnota investice bude ovlivněna například daňovým režimem, politickou situací, geografickými okolnostmi, živelními událostmi apod.

Operační riziko je rizikem ztráty vyplývající z nedostatečnosti nebo selhání vnitřních procesů, osob a systémů nebo z externích událostí. Představuje např. chybné zaúčtování nebo vypořádání, odeslání peněz na jiný účet nebo chyby v systémech podpory, manažerské riziko apod.

Vhodnými opatřeními a obezřetností lze určitá rizika částečně redukovat, nikdy však zcela vyloučit.

16.   Podrobnější informace k jednotlivým investičním nástrojům

Níže jsou uváděny podrobnější informace k jednotlivým investičním nástrojům, ke kterým je investiční zprostředkovatel oprávněn poskytovat hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. a) nebo e) ZPKT.

  1. Cenné papíry kolektivního investování vydávané fondy kolektivního investování

Povaha, fungování a výkonnost za různých podmínek na trhu (včetně pozitivních a negativních podmínek) a rizika, která jsou tomuto typu investičního nástroje vlastní:

Cennými papíry kolektivního investování se obecně rozumí cenné papíry představující podíl na investičních fondech nebo zahraničních investičních fondech. Problematiku investičních fondů v České republice upravuje zejména zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech. Investičními fondy se rozumí fondy kolektivního investování a fondy kvalifikovaných investorů (dále také jen „fond“).

Fondem kolektivního investování je:

  1. právnická osoba se sídlem v České republice, která je oprávněna shromažďovat peněžní prostředky od veřejnosti vydáváním akcií a provádět společné investování shromážděných peněžních prostředků na základě určené investiční strategie na principu rozložení rizika ve prospěch vlastníků těchto akcií, a dále spravovat tento majetek, a
  2. podílový fond, jehož účelem je shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti vydáváním podílových listů a společné investování shromážděných peněžních prostředků na základě určené investiční strategie na principu rozložení rizika ve prospěch vlastníků těchto podílových listů a další správa tohoto majetku.
  3. za fond kolektivního investování se považuje též podílový fond nebo akciová společnost s proměnným základním kapitálem, jehož nebo jejímž účelem je shromažďovat peněžní prostředky alespoň od dvou fondů kolektivního investování nebo srovnatelných zahraničních investičních fondů anebo podfondů fondu kolektivního investování nebo srovnatelných zahraničních zařízení, investuje-li takový fond, podfond nebo zařízení do podílových listů nebo investičních akcií vydávaných tímto podílovým fondem anebo touto akciovou společností s proměnným základním kapitálem více než 85 % hodnoty svého majetku.

Fondem kolektivního investování může být pouze podílový fond nebo akciová společnost.

Podílový fond je tvořen jměním, nemá právní osobnost. Vlastnické právo k majetku v podílovém fondu náleží společně všem podílníkům, a to v poměru podle hodnoty jimi vlastněných podílových listů. Žádný z podílníků však nemůže žádat o oddělení majetku v podílovém fondu, rozdělení podílového fondu nebo zrušení podílového fondu. Ustanovení občanského zákoníku o spoluvlastnictví se pro podílový fond nepoužijí.

Vlastnická práva k majetku v podílovém fondu vykonává vlastním jménem a na účet podílového fondu jeho obhospodařovatel. Podílníci neodpovídají věřitelům za dluhy v podílovém fondu.  Pohledávky odpovídající dluhům v podílovém fondu se uspokojují z majetku v tomto podílovém fondu.

Podílový fond vzniká dnem zápisu do seznamu podílových fondů vedeného ČNB.

Podílový list je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, který představuje podíl podílníka na podílovém fondu a se kterým jsou spojena práva podílníka plynoucí z tohoto zákona nebo ze statutu podílového fondu.

S podílovými listy může být zejména spojeno právo na:

  1. rozdílný, pevný nebo podřízený podíl na zisku nebo na likvidačním zůstatku,
  2. vyplacení zálohy na zisk,
  3. nižší úplatu účtovanou v případě, že výkonnost podílového fondu přesáhne určený ukazatel (benchmark), s nímž je výkonnost srovnávána, nebo
  4. nižší srážku za odkoupení, je-li s podílovým listem spojeno právo na jeho odkoupení.

       Případná zvláštní práva a jejich obsah se určí ve statutu podílového fondu.

Podílové fond se dále dělí na otevřené a uzavřené podílové fondy. V případě otevřeného podílového fondu platí, že s podílovým listem vydaným otevřeným podílovým fondem je spojeno právo podílníka na jeho odkoupení na účet tohoto fondu. Počet podílových listů, které otevřený podílový fond vydá, není omezen.

V případě uzavřeného podílového fondu s podílovým listem vydaným uzavřeným podílovým fondem obecně není spojeno právo podílníka na jeho odkoupení na účet fondu.

Akciová společnost s proměnným základním kapitálem je akciová společnost, která vydává akcie, s nimiž je spojeno právo akcionáře na jejich odkoupení na účet společnosti, a jejíž obchodní firma obsahuje označení „investiční fond s proměnným základním kapitálem“, které může být nahrazeno zkratkou „SICAV„.

Podle jiného kritéria jsou fondy kolektivního investování se dále děleny na standardní fondy a speciální fondy. Standardním fondem se rozumí fond kolektivního investování, který splňuje požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního investování a jako takový je zapsaný v příslušném seznamu vedeném ČNB. Speciálním fondem je fond kolektivního investování, který nesplňuje požadavky v předchozí větě uvedené směrnice a není jako standardní fond zapsaný v příslušném seznamu vedeném ČNB.

Pro úplnost společnost uvádí, že zahraničním investičním fondem je a) právnická osoba mající sídlo v jiném státě, než je Česká republika, srovnatelná s investičním fondem, nebo b) zařízení vytvořené podle práva cizího státu srovnatelné s investičním fondem, který je podílovým fondem nebo se svěřenským fondem.

Fungování a výkonnost fondů kolektivního investování je dána zejména, nikoliv však výlučně, nastavením investiční strategie fondu kolektivního investování.

Investiční strategií se pro účely zákona č. 240/2013 Sb. rozumí způsob investování investičního fondu zahrnující zejména:

  1. druhy věcí, které mohou být nabyty do jmění investičního fondu, a mohou-li do jeho jmění být nabyty cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry, také druh těchto cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů, například akcie nebo dluhopisy, a mohou-li do jeho jmění být nabyty dluhopisy nebo obdobné cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky, potom také druh těchto dluhopisů nebo obdobných cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky podle jejich emitenta, například dluhopisy vydávané státem nebo dluhopisy vydávané obchodními společnostmi,
  2. investiční limity, které je nutno dodržovat ve vztahu k věcem podle písmene a),
  3. údaj o tom, zda investiční fond kopíruje nebo hodlá kopírovat složení indexu akcií nebo dluhopisů nebo jiného indexu nebo sleduje nebo hodlá sledovat určitý index nebo jiný finanční kvantitativně vyjádřený ukazatel (benchmark); z tohoto údaje musí vyplývat, o jaký index nebo ukazatel se jedná a jakým způsobem nebo v jaké míře jej investiční fond sleduje nebo kopíruje nebo hodlá sledovat nebo kopírovat,
  4. údaj o určitém hospodářském odvětví nebo jeho části, určité zeměpisné oblasti nebo určité části finančního trhu, ve kterých investiční fond koncentruje nebo hodlá koncentrovat své investice, nebo určitém druhu věcí, do kterých investiční fond koncentruje nebo hodlá koncentrovat své investice,
  5. možnosti a limity zajištění nebo záruky v případě, že návratnost investice, její části nebo výnos z této investice mají být zajištěny (zajištěné fondy) nebo zaručeny (zaručené fondy), a uvedení způsobu, jakým budou zajištění nebo záruka dosaženy,
  6. možnosti a limity využití přijatého úvěru nebo zápůjčky na účet investičního fondu,
  7. možnosti a limity použití majetku investičního fondu k poskytnutí úvěru, zápůjčky, daru a zajištění závazku jiné osoby nebo úhradě dluhu, který nesouvisí s jeho obhospodařováním,
  8. možnosti a limity vztahující se k prodeji věcí na účet investičního fondu, které investiční fond nemá ve svém majetku, a
  9. údaj o technikách k obhospodařování investičního fondu a možnosti a limity jejich používání.

Podle typu investiční strategie lze rozlišovat např. tyto:

Fondy peněžního trhu, dluhopisové fondy, akciové fondy, nemovitostní fondy, smíšené fondy (fondy, které investují zejména do akcií, dluhopisů nebo do nástrojů peněžního trhu v různém poměru), fondy fondů (tzv. umbrella fondy; fondy, které investují do jiných fondů).

Rizika

Obecně lze konstatovat, že méně rizikové jsou fondy peněžního trhu, jejich výnos však koresponduje s menší mírou rizika a je tedy nižší. Vyšší výnosy lze obecně očekávat u akciových, dluhopisových či smíšených podílových fondů, je však s nimi spojena vyšší míra rizik. Připravit se musíte i na poplatky, které po vás budou mnohé investiční společnosti požadovat, jedná se především o vstupní (platí se většinou při nákupu podílových listů) a správcovské poplatky (kryjí náklady na správu majetku fondu). Investoři by se tak vždy měli zajímat o investiční strategii fondu a informace uvedené ve statutu fondu, jenž by měl obsahovat investiční strategii i rizika a rovněž veškeré poplatky. Statut také většinou obsahuje index celkových nákladů fondu, který se značí TER (Total Expense Ratio). Jeho význam spočívá v tom, že zahrnuje všechny skutečné náklady.“ Uváděný výnos fondu je od tohoto ukazatele již očištěn. Obecně platí, že čím je TER vyšší, tím je větší i poměr nákladů fondu k jeho výnosům. Možnou nevýhodou může být to, pokud investor svou investici do fondu nenačasuje správně, například v situaci, kdy kapitálový trh dosáhl již svého maxima a lze očekávat, že začne padat.

Pokud jde o rizika, předně je třeba upozornit, že na podílové listy a fondy se nevztahuje pojištění vkladů, i ve spojení s touto investicí je třeba počítat s riziky, jež mohou způsobit, že investor nejenže své peníze nezhodnotí, ale dokonce při výplatě vkladu inkasuje méně, než do podílového fondu vložil či svou investici i ztratí.

Míra jednotlivých rizik se liší v závislosti na zaměření fondu a jeho investiční strategii. Například fond investující do krátkodobých státních dluhopisů České republiky má potenciálně menší politické, tržní riziko, úrokové riziko a riziko emitenta. Na druhou stranu, investoři do dluhopisových podílových fondů zaměřených na dlouhodobé dluhopisy rozvíjejících se zemí musí počítat se zvýšeným politickým, tržním, měnovým, úrokovým, inflačním rizikem a samozřejmě i rizikem emitenta. S menšími riziky je přitom pravidelně spojen také menší výnos Na druhou stranu, krátkodobé dluhopisy vyspělých zemí se mohou za určité situace na trhu prodávat i se záporným výnosem, tj. investor ve své podstatě platí určitému státu za to, že mu můžete půjčit peníze (obecně lze zařadit, pod tržního riziko). Obecně jsou tedy s těmito cennými papíry spojena všechna obecná rizika.

Povaha, fungování a výkonnost za různých podmínek na trhu (včetně pozitivních a negativních podmínek) a rizika, která jsou tomuto typu investičního nástroje vlastní:

Fondem kvalifikovaných investorů (také označováno jako „FKI“) je:

  1. právnická osoba se sídlem v České republice, která je oprávněna shromažďovat peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci od více kvalifikovaných investorů vydáváním účastnických cenných papírů nebo tak, že se kvalifikovaní investoři stávají jejími společníky, a provádět společné investování shromážděných peněžních prostředků nebo penězi ocenitelných věcí na základě určené investiční strategie, založené zpravidla na principu rozložení rizika, ve prospěch těchto kvalifikovaných investorů a dále spravovat tento majetek,
  2. podílový fond, jehož účelem je shromažďování peněžních prostředků nebo penězi ocenitelných věcí od více kvalifikovaných investorů vydáváním podílových listů a společné investování shromážděných peněžních prostředků na základě určené investiční strategie, založené zpravidla na principu rozložení rizika, ve prospěch vlastníků těchto podílových listů a další správa tohoto majetku, a
  3. svěřenský fond,
    1. jehož statut určuje více kvalifikovaných investorů jako obmyšlených, kterými jsou zakladatel tohoto svěřenského fondu nebo ten, kdo zvýšil majetek tohoto svěřenského fondu smlouvou, a
    1. který je zřízený za účelem investování na základě určené investiční strategie, založené zpravidla na principu rozložení rizika, ve prospěch jeho obmyšlených.

Podmínka mnohosti kvalifikovaných investorů nemusí být splněna, je-li společníkem, podílníkem nebo obmyšleným fondu kvalifikovaných investorů:

  1. stát, mezinárodní finanční organizace nebo právnická osoba podřízená ústřednímu orgánu státní správy, nebo
  2. kvalifikovaný investor investující peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci ve prospěch jiných kvalifikovaných investorů, s nimiž je pro účely této jejich investice ve smluvním vztahu.

Za fond kvalifikovaných investorů se považuje též investiční fond, který je: a) kvalifikovaným fondem rizikového kapitálu uvedený v článku 3 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy rizikového kapitálu (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013), b) kvalifikovaným fondem sociálního podnikání uvedený v článku 3 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy sociálního podnikání (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013) a c) evropským fondem dlouhodobých investic.

Podíl na fondu kvalifikovaných investorů může mít smluvně nabytý pouze, a v případě svěřenského fondu i zakladatelem fondu kvalifikovaných investorů nebo tím, kdo zvyšuje majetek fondu kvalifikovaných investorů smlouvou, jakož i tichým společníkem fondu kvalifikovaných investorů, může být pouze osoba, o které to zákon stanoví.

Fondem kvalifikovaných investorů může být pouze:

  1. podílový fond,
  2. svěřenský fond,
  3. komanditní společnost,
  4. společnost s ručením omezeným,
  5. akciová společnost,
  6. evropská společnost, nebo
  7. družstvo.

(2) Fondem kvalifikovaných investorů investujícím jako fond peněžního trhu nebo jako krátkodobý fond peněžního trhu však může být pouze otevřený podílový fond nebo akciová společnost s proměnným základním kapitálem.

Kdo je kvalifikovaným investorem?

Zákon č. 240/2013 Sb., stanoví, že podíl na fondu kvalifikovaných investorů může mít smluvně nabytý pouze, a v případě svěřenského fondu i zakladatelem fondu kvalifikovaných investorů nebo tím, kdo zvyšuje majetek fondu kvalifikovaných investorů smlouvou, jakož i tichým společníkem fondu kvalifikovaných investorů, může být pouze

  1. osoba uvedená v § 2a odst. 1 ZPKT,
  2. osoba uvedená v § 2a odst. 2 ZPKT,
  3. obhospodařovatel nebo srovnatelná zahraniční osoba na účet investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, který obhospodařuje,
  4. penzijní společnost na účet účastnického fondu nebo transformovaného fondu, který obhospodařuje,
  5. osoba vykonávající činnost podle § 2 písm. b),
  6. právnická osoba podřízená ústřednímu orgánu státní správy,
  7. osoba, která je podle ZPKT nebo práva jiného členského státu považována ve vztahu k investicím do daného fondu kvalifikovaných investorů za zákazníka, který je profesionálním zákazníkem,
  8. osoba, která učinila prohlášení o tom, že si je vědoma rizik spojených s investováním do tohoto fondu kvalifikovanýchinvestorů, je-li podílníkem, zakladatelem nebo společníkem jiného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, který obhospodařuje tentýž obhospodařovatel jako tento fond a jehož administraci provádí tentýž administrátor jako tohoto fondu, a odpovídá-li výše splaceného vkladu nebo splacené investice v těchto fondech, jakož i majetku obhospodařovaného podle § 11 odst. 1 písm. c), obhospodařuje-li jej tentýž obhospodařovatel jako tento fond, ve svém souhrnu částce alespoň
    1. 125 000 EUR, nebo
    1. 1 000 000 Kč, jestliže obhospodařovatel nebo administrátor tohoto fondu kvalifikovaných investorů, nebo jím pověřená osoba, písemně potvrdí, že se na základě informací získaných od investující osoby obdobně jako při poskytování hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. d) nebo ZPKT důvodně domnívá, že tato investice odpovídá finančnímu zázemí, investičním cílům a odborným znalostem a zkušenostem v oblasti investic investující osoby nebo
  9. osoba, která učinila prohlášení o tom, že si je vědoma rizik spojených s investováním do tohoto fondu kvalifikovanýchinvestorů a jejíž výše splaceného vkladu nebo splacené investice do tohoto fondu odpovídá částce alespoň
    1. 125 000 EUR, nebo
    1. 1 000 000 Kč, jestliže obhospodařovatel nebo administrátor tohoto fondu kvalifikovaných investorů, nebo jím pověřená osoba, písemně potvrdí, že se na základě informací získaných od investující osoby obdobně jako při poskytování hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. d) nebo ZPKT důvodně domnívá, že tato investice odpovídá finančnímu zázemí, investičním cílům a odborným znalostem a zkušenostem v oblasti investic investující osoby.

Obecným cílem výše uvedených zákonných podmínek je, aby do fondů kvalifikovaných investorů investovali opravdu jenom subjekty, kteří skutečně velmi dobře rozumějí investování do investičních nástrojů a/nebo disponují takovým vyšším kapitálem, který jim umožní snášet riziko částečné či celkové ztráty investice. Jednotlivé fondy si mohou ve statutu určit i vyšší požadovanou minimální investici, než je zákonem zmiňovaná hranice. Obecně platí, že fondy kvalifikovaných investorů mají oproti standardním otevřeným podílovým fondům širší investiční možnosti, menší míru regulace, což však na druhou zvyšuje míru rizik. Modelový příklad: zatímco standardní podílové fondy mohou používat deriváty primárně pouze za účelem zajištění rizika (často třeba používají měnové forwardy k zajištění měnového rizika do korun), fondy kvalifikovaných investorů je mohou využívat i za účelem spekulativním. Mohou tedy spekulovat s měnovými kurzy, s opcemi na akcie, s futures kontrakty na komodity apod. Mezi specifika, která mohou být z pozice zákazníky brána jako negativní, patří to, že fondy kvalifikovaných investorů nemají na rozdíl od standardních otevřených podílových fondů povinnost uveřejňovat takzvané klíčové informace pro investory (tzv. KIID), kde správce fondu uvádí nejdůležitější informace a zejména tam popisuje investiční politiku a specifická rizika daného fondu. Fondy kvalifikovaných investorů ani nemusí kalkulovat takzvaný syntetický ukazatel rizikovosti SRRI. Rizika spojená s investicí do daného fondu kvalifikovaných investorů jsou pouze obecně popsána ve statutu fondu, což bývá zpravidla velmi obsáhlý dokument. Fondy kvalifikovaných investorů také často omezují likviditu, a to tím způsobem, že z nich možné vystoupit kdykoliv, ale třeba jen za v určitých časových obdobích či jen za určitých podmínek. Výstup z takového fondu může být (např. po určitou dobu od vstupu do fondu) spojen s různě vysokým sankčním výstupním poplatkem.

I fungování a výkonnost fondů kvalifikovaných investorů je dána zejména, nikoliv však výlučně, nastavením investiční strategie fondu kolektivního investování. Stejně tak míra jednotlivých rizik se liší v závislosti na zaměření fondu a jeho investiční strategii.

  • Dluhopisy vydané Českou republikou

Povaha, fungování a výkonnost za různých podmínek na trhu (včetně pozitivních a negativních podmínek) a rizika, která jsou tomuto typu investičního nástroje vlastní:

Dluhopisy vydané Českou republikou jsou zvláštní kategorií dluhopisů, jejichž režim je upraven zákonem č. 190/2004 Sb., o dluhopisech a které spadají pod termín „státní dluhopisy“ ve smyslu tohoto zákona. Česká republika může státní dluhopisy vydávat v České republice i v zahraničí. Státní dluhopisy jsou vydávány na základě a) zvláštního zákona o státním dluhopisovém programu, nebo b) zvláštního zákona, který pověřuje Ministerstvo financí vydat státní dluhopisy nebo mu vydání státních dluhopisů umožňuje. Státní dluhopisy s dobou splatnosti do 1 roku včetně se označují jako státní pokladniční poukázky.

Státní dluhopisy se neformálně dělí zejména podle doby splatnosti na krátkodobé, střednědobé, dlouhodobé. Krátkodobé se nazývají pokladniční poukázky a mají dobu splatnosti do 1 roku, resp. 52 týdnů. Jejich doba splatnosti se vyjadřuje v týdnech, zpravidla od 13 do 52 týdnů, tedy 3 až 12 měsíců. U střednědobých dluhopisůje doba splatnosti zpravidla od 1 do 10 let a za dlouhodobé dluhopisy jsou považovány dluhové cenné papíry vydávané na dobu 10 let a více. Faktorem, který by měl investor posuzovat, je kromě jiného doba splatnosti, která určuje, po jaké době získá investor svou vloženou původní částku zpět. Dále je účelné sledovat, zda je omezena či vyloučena převoditelnost či zda je omezena či vyloučena možnost zřízení zástavního práva. Výkonnost bude posuzována (vedle jiných vlivů) zejména podle úrokového výnosu. Různé emise státních dluhopisů mohou mít jinou úrokovou sazbu.

Obecně lze říci, že obecně vyšší bezpečnost (platí pro případ České republiky jako emitenta, státní dluhopisy emitované některými jinými státy naopak mohou být velmi rizikovou investicí) je vykoupena nižšími úrokovými sazbami zpravidla při relativně dlouhé době splatnosti, která s sebou nese riziko poklesu hodnoty investice.

Převoditelnost státních dluhopisů mohou emisní podmínky vyloučit. Převoditelnost státních dluhopisů mohou emisní podmínky i omezit, pokud současně určí podmínky, za nichž je jejich převoditelnost přípustná. Omezení nebo vyloučení převoditelnosti státního dluhopisu je závazné pro každého. Je-li převoditelnost státních dluhopisů vyloučena nebo omezena, emisní podmínky mohou vyloučit i možnost zřídit ke státním dluhopisům zástavní právo, nebo pokud současně určí podmínky, za nichž je zřízení zástavního práva přípustné, tuto možnost také omezit. Omezení nebo vyloučení možnosti zřídit zástavní právo ke státním dluhopisům je závazné pro každého.

Mezi významná rizika tohoto investičního nástroje patří:

Riziko úrokových sazeb: riziko, že hodnota investice bude ovlivněna pohybem tržních úrokových sazeb. 

Inflační riziko: riziko, že hodnota investice bude ovlivněna trvalým zvýšením všeobecné cenové hladiny.

Kreditní riziko: riziko, že emitent nebude schopen plnit své závazky. Toto může být způsobeno například jeho špatnou finanční situací nebo hrozbou či zahájením insolvenčního řízení. V případě České republiky je však toto riziko relativně nízké.

  • Dluhopisy, ke kterým byl vydán prospekt

Povaha, fungování a výkonnost za různých podmínek na trhu (včetně pozitivních a negativních podmínek) a rizika, která jsou tomuto typu investičního nástroje vlastní:

Právní úprava dluhopisů vydaných v České republice je uvedena zejména v zákoně č. 190/2004 Sb., o dluhopisech. Podle tohoto zákona je dluhopis je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, vydaný podle českého práva, s nímž je spojeno právo na splacení určité dlužné částky odpovídající jmenovité hodnotě jeho emitentem, a to najednou nebo postupně k určitému okamžiku, a popřípadě i další práva plynoucí ze zákona nebo z emisních podmínek dluhopisu (dále jen „emisní podmínky“). Dluhopisy mohou být jen zastupitelné. Listinný dluhopis je cenným papírem na řad. V rubopisu listinného dluhopisu se uvede identifikace nabyvatele.

Právní úpravu prospektu obsahuje jak zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, tak především ZPKT. Prospekt je definován zejména svým obsahem – obecně musí obsahovat veškeré údaje, které jsou vzhledem ke konkrétní povaze emitenta a cenných papírů, které jsou veřejně nabízeny nebo ohledně nichž je žádáno o přijetí k obchodování na evropském regulovaném trhu, nezbytné pro investory k zasvěcenému posouzení nabízeného cenného papíru a práv s ním spojených, majetku a dluhů, finanční situace, zisku a ztrát, budoucího vývoje podnikání a finanční situace emitenta a případně třetí osoby zaručující se za splacení cenných papírů Prospekt musí být formulován srozumitelně, způsobem umožňujícím snadnou analýzu. Obecně platí, že veřejně nabízet investiční cenné papíry může jen osoba, která nejpozději na počátku veřejné nabídky uveřejní prospekt cenného papíru schválený ČNB nebo orgánem dohledu jiného členského státu Evropské unie (ledaže by zákon stanovil jinak).

V praxi jsou dluhopisy obecně rozlišovány podle několika parametrů, přičemž investiční zprostředkovatel může poskytovat hlavní investiční služby právě jen k těm dluhopisům, ke kterým byl vydán prospekt nebo srovnatelný dokument.

Členění podle kritéria doby splatnosti, tj. termínu, kdy bude věřiteli zpět vrácena celá jistina dluhopisu. Počítá se obvykle na roky. Obecně platí, že čím je tato doba kratší, tím nižší bývá úrok, neboť spojená rizika jsou menší. Zpravidla se rozlišují dluhopisy krátkodobé (se splatností do jednoho roku), střednědobé (se splatností mezi jedním a deseti lety) a dlouhodobé a perpetuitní dluhopisy.

Členění podle typu úročení, tj. způsobu stanovení kupónu, a to zpravidla podle kritéria konstrukce úrokové sazby (dluhopisy s pevnou (fixní) úrokovou sazbu (fix rate bond) po celou dobu „života“ dluhopisu; proměnlivou (variabilní) úrokovou sazbu (floater) obvykle navázanou na mezibankovní úrokové sazby; s nulovým zúročením neboli diskontované dluhopisy (zero-coupon bond) – takový dluhopis nemá kupóny (to odpovídá formálně nulové úrokové sazbě), ale je emitován se slevou vůči nominální hodnotě, tzv. diskontem, diskontní sazbou. Od této slevy se odvíjí potenciální výnos investora inkasovaný při celkovém splacení dluhopisu; indexové dluhopisy (index-linked bonds) mají kupónové platby vázané na vývoj nějakého indexu, např. cen, mezd, komodit atp.). Dalším kritériem bývá i frekvence výplaty – nejčastěji jsou kupóny vypláceny jednou ročně, existují např. i kupóny s pololetní výplatou, nebo naopak s odloženou platbou kupónu a celá řada dalších variant.

Rizika spojená s investicí do dluhopisu významně ovlivňuje osoba emitenta a jeho bonita. Podle osoby emitenta jsou obecně rozlišovány zejména tyto typy dluhopisů: státní dluhopisy (government bonds), municipální dluhopisy (municipal bonds), bankovní dluhopisy, podnikové (firemní) dluhopisy (corporate bonds).

Ke všem výše uvedeným dělením a charakteristikám dluhopisů ještě jednou zdůrazněme, že nejde o úplný a vyčerpávající seznam, což ani nebylo cílem. Konec konců finanční praxe přináší postupně nové a nové varianty, které je třeba vždy řádně prostudovat, což ostatně platí v případě jakékoliv investice.

Každý potenciální investor by měl především mít dostatečné znalosti a zkušenosti k účelnému ocenění dluhopisů, výhod a rizik investice do dluhopisů, a vyhodnotit informace obsažené v prospektu daného dluhopisu a jeho emisních podmínkách.

Rizika spojená s dluhopisy mohou být definována podle více definičních znaků:

S dluhopisy jsou spojena obecně všechna rizika související s investicemi do investičních nástrojů. Pokud jde o specifická rizika spojená právě s dluhopisy, jedná se zejména o tato:

Riziko přijetí dalšího dluhového financování emitentem 

Neexistuje žádné významné právní omezení týkající se objemu a podmínek jakéhokoli budoucího nepodřízeného dluhového financování emitenta. Přijetí jakéhokoli dalšího dluhového financování může v konečném důsledku znamenat, že v případě insolvenčního řízení budou pohledávky vlastníků dluhopisů z dluhopisů uspokojeny v menší míře, než kdyby k přijetí takového dluhového financování nedošlo. S růstem dluhového financování emitenta také roste riziko, že se emitent může dostat do prodlení s plněním svých dluhů z dluhopisů.

Riziko uplatnění předčasného splacení ze strany emitenta

Podle emisních podmínek si emitent může vyhradit právo odkoupit dluhopisy před datem jejich splatnosti. V takovém případě je držitel dluhopisů vystaven riziku nižšího než předpokládaného výnosu.

Riziko likvidity

I bez ohledu na případné přijetí dluhopisů k obchodování na regulovaném trhu nemůže existovat ujištění, že se vytvoří dostatečně likvidní sekundární trh s dluhopisy, nebo pokud se vytvoří, že takový sekundární trh bude trvat. Skutečnost, že dluhopisy jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, nemusí nutně vést k vyšší likviditě takových dluhopisů oproti dluhopisům nepřijatým k obchodování na regulovaném trhu. V případě dluhopisů nepřijatých k obchodování na regulovaném trhu může být naopak obtížné ocenit takové dluhopisy, což může mít negativní dopad na jejich likviditu. Na případném nelikvidním trhu nemusí být investor schopen kdykoliv prodat dluhopisy za adekvátní tržní cenu. Emitent může dokonce přímo omezit či vyloučit převoditelnost dluhopisu, a tím i ohrozit či vyloučit likviditu. Investor proto musí věnovat značnou pozornost emisním podmínkám a možnosti jejich změn.

Poplatky

Celková návratnost a výnosnost investic do dluhopisů může být ovlivněna úrovní poplatků účtovaných případně emitentem, obchodníkem s cennými papíry či jiným zprostředkovatelem koupě/prodeje dluhopisů a/nebo účtovaných relevantním zúčtovacím systémem používaným investorem. Taková osoba nebo instituce si může účtovat poplatky za zřízení a vedení investičního účtu, převody cenných papírů, služby spojené s úschovou cenných papírů apod. Tato skutečnost může mít negativní vliv na předpokládaný výnos z dluhopisů z pohledu investora.

Riziko nesplacení

Dluhopisy stejně jako jakýkoli jiný dluh podléhají riziku nesplacení. Za určitých okolností může dojít k tomu, že emitent nebude schopen vyplácet úroky z dluhopisů a hodnota pro investory při odkupu může být nižší než výše jejich původní investice, přičemž za určitých okolností může být hodnota i nulová. 

Zdanění

Potenciální investoři by si měli být vědomi, že mohou být nuceni zaplatit daně nebo jiné poplatky v souladu s právem a zvyklostmi státu, ve kterém dochází k převodu dluhopisů či jehož jsou občany či rezidenty, nebo jiného v dané situaci relevantního státu. V některých státech nemusí být k dispozici žádná oficiální stanoviska daňových úřadů nebo soudní rozhodnutí k finančním nástrojům jako jsou dluhopisy. Potenciální investoři by se neměli při získání, prodeji či splacení těchto dluhopisů spoléhat na stručné shrnutí daňových otázek obsažené v tomto prospektu dluhopisu, ale měli by jednat podle doporučení svých daňových poradců ohledně jejich individuálního zdanění.

Inflace

Investoři by si měli být vědomi, že dluhopisy neobsahují protiinflační doložku a že reálná hodnota investice do dluhopisů může klesat zároveň s tím, jak inflace snižuje hodnotu měny. Inflace rovněž způsobuje pokles reálného výnosu z dluhopisů. Pokud výše inflace překročí výši nominálních výnosů z dluhopisů, hodnota reálných výnosů z Dluhopisů bude negativní.

Rizika dluhopisy s pevnou úrokovou sazbou

Dluhopisy s pevnou úrokovou sazbou jsou vystaveny riziku poklesu ceny takového dluhopisu v důsledku změny tržních úrokových sazeb. Zatímco je nominální úroková sazba stanovená v emisních podmínkách po dobu existence Dluhopisů fixována, aktuální úroková sazba na kapitálovém trhu („tržní úroková sazba“) se zpravidla mění. Se změnou tržní úrokové sazby se také mění cena dluhopisu s pevnou úrokovou sazbou, ale zpravidla v opačném směru. Pokud se tedy tržní úroková sazba zvýší, cena dluhopisu s pevnou úrokovou sazbou zpravidla klesne na úroveň, kdy výnos takového dluhopisu je přibližně roven tržní úrokové sazbě. Pokud se tržní úroková sazba naopak sníží, cena dluhopisu s pevnou úrokovou sazbou se zpravidla zvýší na úroveň, kdy výnos takového Dluhopisu je přibližně roven tržní úrokové sazbě.

Riziko nepředvídatelné události

Nepředvídatelná událost (přírodní katastrofa, teroristický útok apod.), která způsobí poruchy na finančních trzích nebo rychlý pohyb měnových kurzů, může mít vliv na hodnotu dluhopisů. Negativní vliv takových událostí by mohl způsobit snížení návratnosti peněžních prostředků investovaných emitentem a ohrozit tak schopnost emitenta plnit závazky z dluhopisů. Dále může být hodnota dluhopisů a jakékoliv příjmy z nich ovlivněny globální událostí (politické, ekonomické či jiné povahy), která se stane i v jiné zemi, než ve kterém jsou dluhopisy vydávány a obchodovány. 

Povaha, fungování a výkonnost za různých podmínek na trhu (včetně pozitivních a negativních podmínek) a rizika, která jsou tomuto typu investičního nástroje vlastní:

Hypoteční zástavní listy jsou upraveny zákonem č. 190/2004 Sb., o dluhopisech. Jsou to dluhopisy, jakož i obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky vydávané podle práva cizího státu, jejichž jmenovitá hodnota a poměrný výnos (dále jen „závazky z hypotečních zástavních listů“) jsou plně kryty pohledávkami z hypotečních úvěrů nebo částí těchto pohledávek (řádné krytí) a popřípadě též náhradním způsobem podle tohoto zákona (náhradní krytí). Součástí názvu tohoto cenného papíru je označení hypoteční zástavní (jiné cenné papíry nesmí toto označení obsahovat). Hypoteční zástavní listy může vydávat pouze banka podle zvláštního právního předpisu upravujícího činnost bank se sídlem v České republice (dále jen „emitent hypotečních zástavních listů“).

Fungování a předpokládaná výnosnost se odvíjí od podmínek dluhopisového programu a základního prospektu emitenta, zákazníci by těmto podmínkám měli věnovat podmínek; stejně jako způsobu stanovení výnosu (ten může být stanoven jako fixní nebo jako pohyblivý. Za negativní podmínku lze obecně považovat situaci, kdy nelze vyloučit, že nebude možné hypoteční zástavní list odprodat před splatností, ačkoliv obecně patří hypoteční listy mezi vysoce likvidní cenné papíry.

Obecně lze považovat hypoteční zástavní listiny jako možný cenný papír pro zákazníky s profilem opatrného zákazníka.

Mezi významná rizika tohoto investičního nástroje patří:

Kreditní riziko: Riziko, že emitent nebude schopen plnit své závazky. Toto může být způsobeno například jeho špatnou finanční situací nebo hrozbou či zahájením insolvenčního řízení.

Riziko likvidity: Riziko, kdy investiční nástroj může být obtížné zobchodovat za přijatelnou cenu (před maturitou/splatností), resp. kdy je obtížné daný nástroj zobchodovat za jakoukoliv cenu.

Úrokové riziko: Riziko, kdy hodnota investice nebo investičního nástroje je ovlivněna pohyby úrokové sazby.

Rizika spojená s vnějšími vlivy: Riziko, kdy hodnota investice nebo investičního nástroje je ovlivněna vnějšími vlivy, jako např. daňovým režimem apod.

  1. Vysvětlení některých pojmů

Podle názoru společnosti příslušné právní předpisy ukládají společnosti podat informace a vysvětlení k níže uvedeným pojmům: 

A.     Pákový efekt a jeho účinky

Pákovým efektem (v angličtině „leverage“, „leverage effect“) se obecně rozumí možnost použití cizího kapitálu za účelem navýšení svého zisku. Při pákovém efektu investor využívá nejen svůj vlastní kapitál, ale pracuje také s kapitálem vypůjčeným. Poměr vlastního a zapůjčeného kapitálu může být rozlišný (např. 1:10, 1:100 apod.). Investorovi tak obecně stačí složit méně prostředků a je mu umožněno poskytovatelem cizího kapitálu využít vypůjčený kapitál.

Např. v případě FOREX funguje pákový efekt následovně (základní princip). Když investor začne obchodovat, tak mu může být (nikoliv však musí) online brokery vypůjčen kapitál v určité hodnotě, který bude moci investor využívat a podílet se jím na vývoji tržních cen.

Teoretickou výhodou pákového efektu je, že investorovi postačí menší počáteční kapitál (vklad) do investice, ke kterému mu může být půjčen cizí kapitál – investor tak může mít na obchodování k dispozici více zdrojů. V případě úspěšné investice to může teoreticky přinést vyšší zisky. Nicméně významnou nevýhodou je, že ve stejném poměru se násobí i ztráty, pokud investice nebude úspěšná. Ztráta tak může být významně vyšší než vlastní investice investora.

Riziko ztráty celé investice včetně rizik spojených s insolvencí emitenta a událostí s tím souvisejících, např. rekapitalizace z vnitřních zdrojů:

Zákazníci jsou upozorňováni, v každém případě investice je přítomno riziko ztráty celé investice. Jedním z důvodu ztráty celé investice může být insolvence emitenta. Emitent či jiná povinná osoba (dále jen „dlužník“) nemusí být ochoten či schopen plnit závazky z investičního nástroje. Právní předpisy různých států upravují různé podmínky, za kterých mohou být dlužníci limitováni v nakládání se svým majetkem a plněním závazků. Jedním z takových případů je úpadek dlužníka s ním spojené důsledky. V České republice upravuje úpadek zejména zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon. Dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou – podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Relevantní je i hrozící úpadek, o který jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků. Úpadek nebo hrozícího úpadek dlužníka v insolvenčním řízení můžeme být řešen způsoby stanovenými zákonem, zejména pak konkursem, reorganizací, oddlužením a za splnění podmínek zvláštními způsoby řešení úpadku. Zákazníci jsou upozorňováni, že právní předpisy mohou vyžadovat a vyžadují, aby věřitelé dlužníků aktivně své pohledávky uplatňovali určitým formálním způsobem, a to ve lhůtách, s jejichž nedodržením může být spojen zánik pohledávek věřitelů. I přes řádné uplatnění pohledávek věřitelů je možné, že pohledávky věřitelů nebudou z části či zcela uspokojeny. Riziko ztráty celé investice hrozí i při aplikaci opatření rekapitalizace z vnitřních zdrojů, která mohou za právními předpisy stanovených podmínek aplikovat určití dlužníci – těmito opatřeními mohou být zejména zrušení cenných papírů, převod cenných papírů či naředění cenných papírů (případně jejich kombinace). Podmínky takových opatření stanoví např. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků.

B.      Volatilita

Volatilita nebo také kolísavost je pojem, který lze obecně definovat jako směrodatnou odchylku od střední hodnoty možných cen, výnosů, zisků za určitou časovou jednotku. Čím je volatilita vyšší, tím výše se pohybují i při jinak stejných vlastnostech i zkoumané hodnoty. Jinými slovy, obecně lze konstatovat, že čím vyšší volatilita tím je riziko investice větší – ani nízká historická kolísavost však v žádné případě nezaručuje, že hodnota investice nebude kolísat (v jakémkoliv rozsahu v budoucnosti). Zpravidla se rozeznává se volatilita historická, spočívající na údajích z minulosti, a implikovaná, která odpovídá v daném okamžiku očekávané budoucí volatilitě.

C.     Margin a podobné závazky

Tzv. margin, jinak řečeno také obchodování na úvěr je způsob investování, při kterém je využíván úvěr, tj. cizí zdroje. Princip úvěru na obchodování s investičními nástroji spočívá v tom, že investor část své investice do investičních nástrojů financuje z vypůjčených finančních prostředků, často za ně ručí právě pořízenými nakoupenými investičními nástroji. Kromě standardních rizik investic do investičních nástrojů je pro margin typické, že v případě nezdařené investice může investor ztratit jak jím vloženou investici, tak samozřejmě musí dostát svým závazkům z půjčky, resp. úvěru. S poskytnutím cizích zdrojů jsou spojeny závazky uhradit cenu za poskytnutí takových prostředků, další závazky mohou být spojeny zejména s případem prodlení investora se splacením jistiny, úroků a poplatků spojených s poskytnutím takových zdrojů. Společnost doporučuje investovat vždy jen vlastní zdroje, a to pouze v takovém rozsahu, aby investor unesl případnou ztrátu investice.

Společnost pro úplnost informuje, že neposkytuje zákazníkům žádné takové půjčky, resp. úvěry.

  1. Dlouhodobý investiční produkt (DIP)

DIP je produktem spoření na stáří, který nabízí dlouhodobé investování spolu s daňovým zvýhodněním a možností příspěvků od zaměstnavatele. Stát na DIP neposkytuje žádné zvláštní příspěvky.

V rámci DIP lze investovat do regulovaných a bezpečnějších produktů jako např. do investičních cenných papírů obchodovaných na evropském regulovaném trhu, dluhopisů vydaných členským státem EU či centrální bankou, krytých dluhopisů vydaných bankou sídlící v EU, cenných papírů kolektivního investování apod.

Daňové výhody

U DIP lze od základu daně odečíst příspěvky až do max. 48 000 Kč/ročně.

Obecně platí, že DIP může být vyplacen bez ztráty daňové podpory nejdříve po uplynutí 120 kalendářních měsíců od jeho vzniku (tj. min. 10 let od uzavření smlouvy), a dosáhl-li klient (poplatník DIP) min. 60 let.

Příspěvky zaměstnavatele

Zaměstnavatel na DIP může svým zaměstnancům přispívat. Tento příspěvek je osvobozen od sociálního a zdravotního pojištění a až do max. 50 000 Kč/ročně je pro zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem.

Zaměstnavatel nesmí ovlivňovat své zaměstnance ve výběru poskytovatele DIP.

Případy vrácení daňové podpory

K vrácení daňové podpory dochází, pokud před uplynutím 120 kalendářních měsíců od vzniku produktu nebo před kalendářním rokem, kdy poplatník (tzn. klient jako majitel DIP) dosáhne 60 let věku, dojde k:

  • výplatě DIP nebo vyplacení výnosů z DIP (mimo DIP);
  • k odepsání majetku z DIP; nebo
  • k převodu DIP na jiného poplatníka (klienta).

Pokud dojde ke ztrátě daňové podpory, musí o tom zaměstnanec svého zaměstnavatele informovat nejpozději do konce měsíce, kdy k tomu došlo.

Výjimkou z tohoto pravidla, kdy nedojde k vrácení daňové podpory, je:

  • invalidita III. stupně poplatníka (tj. klienta, který DIP sjednal);
  • smrt poplatníka;
  • zánik poskytovatele DIP/odebrání licence poskytovateli DIP, pokud jsou obdržené naspořené peníze a majetek nejpozději do 1 měsíce od jejich přijetí vloženy na jiný DIP, doplňkové penzijní spoření nebo penzijní připojištění;
  • plnění z doplňkového penzijního spoření, na nějž vznikl nárok o 5 let dříve, než je důchodový věk poplatníka (dle příslušných zákonů).

Dále nedochází k vrácení daňové podpory z DIP v případech:

  • platby poskytovateli DIP za vedení DIP nebo služby s DIP související;
  • odepsání majetku z DIP za protiplnění poskytnuté ve prospěch DIP;
  • převodu celého DIP na daňově podporovaný produkt spoření na stáří stejného druhu (např. doplňkové penzijní spoření, penzijní připojištění).

Pokud nastane situace vrácení daňové podpory:

DIP přestane být daňově podporovaný od zdaňovacího období, kdy k tomu došlo (pro účely odečtení nezdanitelných částí základu daně poplatníka), a od 2. kalendářního měsíce následujícího po měsíci, kdy k tomu došlo (pro účely příspěvku od zaměstnavatele). V případě vrácení daňové podpory je odpovědností klienta (jako poplatníka daně) podat daňové přiznání.

19.   Investiční nástroje nabízené společností jsou určeny neprofesionálním zákazníkům

Informace o tom, zda je daný investiční nástroj určen zákazníkům, kteří nejsou profesionálním zákazníkem, nebo profesionálním zákazníkům, a to i s ohledem na cílový trh určený podle § 12ba odst. 3 písm. a) ZPKT:

Společnost upozorňuje zákazníky, že investiční nástroje, ke kterým bude poskytovat hlavní investiční služby, budou určeny zákazníkům, kteří nejsou profesionálními zákazníky.

20.  Informace o nákladech a úplatách souvisejících s investiční službou

Zákazníkovi mohou být v souvislosti s poskytnutím investiční služby účtovány třetími stranami poplatky, kterými mohou být zejména:

  • vstupní poplatek, jenž se stanoví procentem z objemu investice (obvykle vstupní poplatek představuje 2 % až 5 % ze vstupní investice, může však být i vyšší);
  • výstupní poplatek, který se stanoví procentem z objemu investice;
  • manažerský (správcovský) poplatek, který se zpravidla počítá procentem z objemu obhospodařovaného objemu aktiv příslušného investičního nástroje;
  • poplatky bank za převody peněžních prostředků a devizové operace;
    • v případě cizoměnových fondů nebo investic mohou být náklady na investici nebo jejich část hrazena v cizí měně a s tím účtovány i související náklady na měnovou konverzi;
  • náklady zasílání informací o stavu majetkového účtu a informací o provedených pokynech např. v podobě poštovného;
  • transakční poplatky za vedení investičního účtu a další.

Zákazníkovi mohou vzniknout další náklady, které jsou uvedeny ve statutu, emisních podmínkách či jiných dokumentech, které souvisí s daným investičním nástrojem. Dále mohou zákazníkovi vzniknout náklady spojené s případným uplatňováním práva spojených s investičními nástroji, včetně nákladů spojených s případy uplatňováním nároků v případě prodlení či jiného defaultu povinné osoby. V neposlední řadě mohou zákazníkovi vzniknout v souvislosti s investičními službami daňové a devizové povinnosti a náklady – tyto je zákazník povinen řešit samostatně, společnost přitom doporučuje, aby zákazník tyto otázky řešil s kvalifikovaným poradcem (náklady na takové poradce mohou být dalšími nepřímými náklady spojenými s investicí). Společnost neposkytuje ohledně daňových povinností žádné služby a daňové závazky za zákazníka neplní ani ona, ani poskytovatel investičního nástroje.

Konkrétní údaje o nákladech a poplatcích budou zákazníkovi poskytnuty v souvislosti s konkrétním investičním nástrojem a investiční službou.

21.   Informace o převodních místech

Pro účely ZPKT se převodním místem rozumí místo, které za převodní místo označuje ZPKT. Převodním místem podle ZPKT je a) regulovaný trh, b) systematický internalizátor, c) tvůrce trhu nebo jiný poskytovatel likvidity se sídlem v členském státě Evropské unie, nebo d) osoba nebo trh s investičními nástroji se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, s obdobnou činností jako některá z osob nebo trhů uvedených v písmenech a) až c).

V případech, kdy to bude přicházet v úvahu, bude zákazník informován o konkrétním převodním místu v souladu s povinnostmi společnosti stanovených právními předpisy.

22.  Informace o pobídkách (vč. jejich výše nebo výpočtu)

V rámci poskytování investičních služeb ze strany společnosti dochází k tomu, že společnost poskytuje třetím stranám nebo od třetích stran přijímá plnění (pobídky), ať už se jedná o pobídky v peněžité či nepeněžité formě. Tyto pobídky přispívají ke zvýšení kvality poskytovaných služeb, jejich přijímání a poskytování je regulováno právními předpisy a jejich přijetím či poskytnutím ze strany společnosti nesmí být dotčena povinnost společnosti jednat v nejlepším zájmu svých zákazníků. Mezi standardní pobídky od třetích stran patří podíl na vstupních poplatcích (zprostředkovatelská provize), jejíž výše obvykle odpovídá výši vstupního poplatku z daného realizovaného obchodu s investičními nástroji, tedy stanoví se jako násobek vstupního poplatku vyjádřeného v procentech a výše investice. Výše vstupního poplatku se vždy řídí platným ceníkem třetích stran, který bude zákazníkovi k dispozici zejména formou informací na webových stránkách partnerských subjektů, a se kterými bude zákazník před poskytnutím investiční služby seznámen. Zprostředkovatelská provize pro společnost poskytnutá třetími stranami nikdy nepřevyšuje výši poplatku hrazeného zákazníkem třetím stranám. Společnost dále obvykle inkasuje od třetích stran i podíl na obhospodařovatelském (správcovském) či obdobném poplatku, který je počítán z výše poplatků za správu fondu nebo portfolia, a jehož výše se obvykle pohybuje mezi 15 % až 50 % v závislosti na celkovém objemu zprostředkovaných investic. V neposlední řadě společnost u investičních nástrojů jiných, než cenných papírů kolektivního investování obvykle inkasuje od třetích stran podíl na poplatcích za uskutečnění obchodu s investičními nástroji (nákup, prodej nebo jiná dispozice) ze strany zákazníka (obvykle 50-100 % podíl), a to i v případě, pokud zákazník zadává následný pokyn k obchodu přímo třetí straně bez jakékoliv ingerence společnosti na základě dříve zprostředkované z investice. Obvyklými poskytovateli těchto pobídek přijímaných společností jsou obchodníci s cennými papíry, kterým společnost předává pokyny přijaté od zákazníků, a investiční společnosti obhospodařující fondy, k jejichž investičním nástrojům společnost poskytuje investiční služby.

Bližší informace o jednotlivých pobídkách, které společnost inkasuje od třetích stran zobrazuje následující tabulka:

ProducentInvestiční nástrojPobídka
Získatelská (jednorázová; podíl na vstupním poplatku z objemu investice do fondů/ podíl z objemu investice za zprostředkování nákupu dluhopisů/ objem vkladu)Následná(podíl na správcovském poplatku z objemu investice spravovaném ve fondu za rok; odměna vyplácena průběžně po dobu trvání investice;
není-li níže uvedeno jinak)
AVANT investiční společnost, a.s.1. fond reverzních hypoték SICAV, a.s.100 %1,1 % p.a. z aktuální hodnoty investice
ČSNF SICAV, a.s., AVANT LOAN SICAV, a.s.100 %0,8 % p.a. z aktuální hodnoty investice
ECFS Credit Fund SICAV, a.s., Nemomax investiční fond s proměnným základním kapitálem, a.s. Vihorev.Capital SICAV, a.s.100 %0,9 % p.a. z aktuální hodnoty investice
BRIXX SICAV, a.s., CORE CAPITAL SICAV, a.s., DOMOPLAN VENDEAVOUR Private Equity Fund SICAV a.s.100 %0,5 % p.a. z aktuální hodnoty investice
GARTAL Investment fund SICAV a.s. Podfond Alfa 4 Gimel Investments, 4 Gimel Investments SICAV, a.s.100 %0,6-0,65 % p.a. z aktuální hodnoty investice
AVANT – Česká pole 2015 otevřený podílový fond, BIDLI investiční fond SICAV, a.s., Podfond – BIDLI nemovitostní, Cornerstone Investments SICAV, a.s., Cornerstone Investments podfond Opportunity Natland investiční fond SICAV, a.s., Natland nemovitostní podfond, NemoMix Fund SICAV a.s., TUTAMEN SICAV, a.s., TUTAMEN podfond MASTER      100 %0,4 % p.a. z aktuální hodnoty investice
r2p invest SICAV, a.s.100 %2,9 % p.a. z aktuální hodnoty investice
SkyLimit Industry SICAV a.s., SkyLimit Industry, podfond Strojírenský, SPILBERK investiční fond s proměnným základním kapitálem, a.s., SPILBERK investiční fond SICAV, a.s.100 %1 % p.a. z aktuální hodnoty investice
Českomoravský fond SICAV, a.s. WERO ČSEF SICAV, a.s., Podfond ČSEF AQUA100 %0,7 % p.a. z aktuální hodnoty investice
REALIA FUND SICAV, a.s., REALIA Podfond Retail Parks100 %1,1-1,2 % p.a. z aktuální hodnoty investice
Conseq Investment Management, a.s.Fondy: Conseq Invest (pouze třídy A), Conseq Funds investiční společnost, QI investiční společnost98 %45 %
Fondy C-Quadrat dluhopisové a peněžního trhu98 %5 %
Ostatní fondy98 %20 %
Ostatní indexové fondy98 %0 %
Typová portfolia (Active Invest, Private Invest s výjimkou Total Return strategie) a portfolia k investičním programům  98 %0 %
Individuální portfolia (Private Invest jen Total Return strategie)98 %0 % (min. 10 mil Kč 40 %)
J&T BANKA, a.s.Fondy J&T100 %40 %
Fondy Metatron100 %30 %
Ostatní fondy100 %20 %
SKP – obhospodařování majetku100 %35 %
Dluhopisy: Auctor 5,00/25, TRIGEMA REF 5,10/25,
Savarin 0,00/26
1 %Není relevantní
Termínované vkladyRoční:
0,15 % fyzické osoby, 0,1 % právnické osoby
Všechny ostatní: 0,2 %
Není relevantní
VkladyNení relevantníVšechny 0,1 % (s výjimkou vkladu s jednodenní výpovědní lhůtou: 0 %)

Konkrétní údaje o pobídkách budou zákazníkovi poskytnuty v souvislosti s konkrétním investičním nástrojem a investiční službou.

23.  Informace o způsobu přenosu pobídky na zákazníka

Společnost informuje zákazníky, že rozhodne-li se přijmout pobídku ve formě úplaty nebo jiné peněžité výhody získané v souvislosti s poskytováním investiční služby, platí, že nebude takovou pobídku přenášet v žádném rozsahu na zákazníka, ledaže by se v konkrétním případě výslovně písemně dohodla se zákazníkem při poskytnutí informací o pobídce, že na zákazníka bude přenesena pobídka či její část a o tom, jakým způsobem a za jakých podmínek bude tato pobídka na zákazníka přenesena. Společnost si vyhrazuje právo nepřenést žádnou z přijatých pobídek a zákazníci berou na vědomí, že na přenesení pobídky nebudou mít právní nárok. Společnost informuje zákazníky, že pokud společnost přijme určité plnění, např. peněžité plnění, od třetí osoby, nepřevede toto plnění na zákazníka. Pro případ, že zákazník při pořízení investice bude vůči třetí osobě plnit určité peněžité plnění, jehož část poté společnost obdrží přímo či nepřímo jako plnění a toto přijme, nebude společnost nahrazovat zákazníkovi takto jím vynaložené plnění.

24.  Popis postupů zavedených k omezení možnosti střetu zájmů

Společnost poskytuje investiční služby širokému spektru zákazníků a zároveň spolupracuje s řadou obchodních partnerů, a proto nelze vyloučit hrozbu střetu zájmů. Společnost proto přijímá v souladu s právními předpisy řadu opatření za účelem minimalizace rizik vyplývajících z potenciálního střetu zájmů. Společnost se snaží identifikovat všechny oblasti, ve kterých může dojít ke střetu zájmů. Jedná se zejména o tyto oblasti:

  • vztahy mezi společností, jejími vedoucímu osobami, zaměstnanci a vázanými zástupci na straně jedné a zákazníky na straně druhé,
  • vztahy mezi zákazníky navzájem.

Z obecného hlediska se jedná o situace, kdy sama společnost, vedoucí osoba, zaměstnanec nebo vázaný zástupce má zájem na výsledku služby poskytované zákazníkovi, který je odlišný či dokonce pojmově protichůdný od zájmu zákazníka na podmínkách a výsledku této služby. Obecným rizikem a obsahem střetu zájmů může být zájem poskytovatele služby (např. společnosti) získat finanční prospěch nebo se vyhnout finanční ztrátě, a to na úkor zákazníka, nebo motivace poskytovatele služby upřednostnit zájem jednoho zákazníka před zájmy jiného zákazníka apod. Možným prostorem pro střet zájmů je i situace, kdy poskytovatel služby provozuje stejnou podnikatelskou činnost jako zákazník (tj. jsou navzájem ve vztahu konkurence), apod.

Opatření přijatá společností za účelem minimalizace rizik z potenciálního střetu zájmů tak, aby nedošlo k ohrožení zájmů zákazníků společnosti, zahrnují především:

  • organizační a administrativní postupy zajišťující, aby od sebe byly odděleny obchody, mezi kterými může dojít ke střetu zájmů, a aby potenciálně citlivé aktivity zůstaly zachovány v tajnosti;
  • pravidla jednání vedoucích osob, zaměstnanců a vázaných zástupců, která mimo jiné vyžadují jednání vedoucích osob, zaměstnanců a vázaných zástupců v zájmu zákazníků;
  • pravidla pro obchodování vedoucích osob, zaměstnanců a vázaných zástupců s investičními nástroji na vlastní účet nebo na účet osoby blízké;
  • školení vedoucích osob, zaměstnanců a vázaných zástupců týkající se výše uvedených požadavků.

Společnost informuje zákazníky, že na žádost zákazníka poskytne kdykoliv a zdarma podrobnosti o těchto postupech k omezení možnosti střetu zájmů na trvalém nosiči dat nebo prostřednictvím internetových stránek (za splnění podmínek příslušných právních předpisů).

25.  Začleňování rizik týkající se udržitelnosti do investičního poradenství

Rizikem týkajícím se udržitelnosti se rozumí událost nebo situace v environmentální nebo sociální oblasti nebo v oblasti správy a řízení, která by v případě, že by nastala, mohla mít skutečný nebo možný významný nepříznivý dopad na hodnotu investice. 

Tato rizika obdobně jako jiná další relevantní rizika v rámci investičního poradenství začleňuje společnost do svého investičního poradenství především odpovídajícím výběrem produktů (s ohledem na jejich podkladová aktiva) s důrazem na odbornou péči a ochranu zákazníků. V tomto procesu společnost vychází z dostupných dat, které poskytují tvůrci těchto produktů a dalších dostupných informací.  

Společnost pak přistupuje k rizikům týkajícím se udržitelnosti stejně jako k ostatním rizikům, které souvisí s hodnotou investice a její návratností. Při poskytování investičního poradenství jsou dále kromě jiných preferencí (investiční cíl, tolerance k riziku, schopnost nést ztráty a finanční situace zákazníka) zjišťovány i preference zákazníků v oblasti udržitelnosti a následně doporučovány investice nejlépe vyhovující všem zjištěným preferencím. Primárně i v konečném důsledku tak závisí zejména na zákazníkovi, zda, která, a do jaké míry má zájem při výběru vhodné investice zohlednit rizika týkající se udržitelnosti. 

V rámci hodnocení rizik společnost posuzuje i pravděpodobné dopady rizik týkajících se udržitelnosti na návratnost investice, přičemž zohledňuje krátkodobý i dlouhodobý horizont. V obou případech dochází k výsledkům, že pravděpodobný dopad rizik týkajících se udržitelnosti na hodnotu investice nebo na podmínky její návratnosti závisí na mnoha okolnostech a není možné jej v žádném případě spolehlivě určit.  

Zákazník má právo se informovat na dopady na udržitelnost a rizika týkající se udržitelnosti u konkrétního produktu a společnost mu je sdělí na základě informací od producenta.

26.  Dohled

Nad činností společnosti jakožto investičního zprostředkovatele vykonává dohled ČNB, u které je možné případně uplatnit stížnost na jednání společnosti nebo jejího zástupce (více informací viz níže). Kontaktní údaje ČNB jsou: www.cnb.cz; Na Příkopě 28, 115 03 Praha 1, tel.: 224 411 111, Zelená linka: tel.: 800 160 170, ID datové schránky: 8tgaiej, email: podatelna@cnb.cz.

27.  Informace o vyřizování reklamací a stížností a mimosoudní řešení sporů

Každý zákazník (zejména i potenciální zákazník) má právo podat stížnost či reklamaci (dále jen „reklamace“). Přijetí a vyřízení reklamace společností není zpoplatněno. Reklamaci ohledně poskytovaných služeb nebo k osobě jednající za společnost je možno podat osobně v sídle společnosti, nebo na kontaktní emailové adrese společnosti emailem nebo písemně na kontaktní adresu společnosti. Na vyžádání poskytne společnost zákazníkovi závazná pravidla pro řešení stížností a reklamací v podobě Reklamačního řádu, který je také dostupný na webových stránkách společnosti.

Pokud je zákazník podávající reklamaci či stížnost spotřebitelem, může v případě nespokojenosti s řešením svého případu kontaktovat příslušný správní orgán pro tzv. mimosoudní řešení sporů. Tímto správním orgánem je finanční arbitr pro oblast finančních služeb uvedený v zákoně č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů (např. pro spory týkající se nabízení, poskytování nebo zprostředkování investičních služeb, životního pojištění atd.). Na Finančního arbitra se lze obrátit bezplatně prostřednictvím www.finarbitr.cz nebo na jeho adrese Legerova 1581/69, 110 00 Praha 1. V případech, kdy není dána působnost finančního arbitra se lze obrátit na Českou obchodní inspekci. Bližší kontaktní informace a internetový formulář podání na www.coi.cz.

Se svojí reklamací či stížností se zákazník může obrátit také na ČNB, a to v záležitostech, které se týkají dodržování zákazu používání nekalých praktik, zákazu diskriminace spotřebitele, povinností a pravidel pro informování o ceně služeb a způsobu jejich stanovení, povinností stanovených občanským zákoníkem pro uzavírání smluv o finančních službách uzavíraných na dálku atd. ČNB nerozhoduje o předmětu sporu. Podáním se zabývá výhradně z hlediska, zda byly dodrženy právní předpisy, na které ČNB dohlíží. ČNB je možné kontaktovat prostřednictvím www.cnb.cz nebo na adrese jejího sídla: Na Příkopě 28, 115 03 Praha 1.

Březen 2024